Cílem programu ÉTA je podpora aplikovaného výzkumu ve společenských a humanitních vědách a umění. Vyhlašovatelem veřejné soutěže je Technologická agentura České republiky (TA ČR).
Podívejme se podrobněji na to, kdo se do veřejné soutěže může přihlásit, jaké jsou podmínky přijetí projektu a o jak vysokou podporu můžou subjekty žádat.
Organizace TA ČR se zaměřuje na státní podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací s cílem rozvíjet konkurenceschopnost České republiky. Program ÉTA navazuje a v zásadě rozšiřuje předcházející program OMEGA zaměřený na výzkum v oblasti aplikovaných společenských věd. „Hovoříme-li o inovacích, pozornost nebývá upřena na společenské a humanitní vědy, ačkoli mají ke kvalitě života mnoho co říci. Zejména veřejná podpora uměleckému výzkumu v ČR téměř neexistuje. Program ÉTA přináší možnost, jak tuto mezeru zacelit,“ popisuje motivace Marcel Kraus, odborný garant programu. Letos se koná druhá veřejná soutěž programu a projekty lze přihlašovat od 10. května do 21. června 2018.
Pro koho je Program ÉTA?
Hlavním účelem programu je zvyšování kvality života, podpora udržitelného prostředí pro život, posílení konkurenceschopnosti České republiky, zvýšení efektivity a kvality veřejných politik, správy a služeb.
Program není určen pro jednotlivce. Proto je třeba, aby se subjekt na volné noze, ať už jde o umělce nebo kohokoli jiného, zaštítil jedním z níže uvedených subjektů:
1/ firma (výše podpory mezi 25 % až 80 % dle velikosti podniku a účinnosti spolupráce, dofinancování z neveřejných zdrojů, více viz Nařízení EU, čl. 25)
2/ výzkumná organizace (např. univerzity, některá muzea, akademie, výzkumné ústavy / podpora až 100 %, dofinancování z veřejných nebo neveřejných zdrojů)
3/ územní samosprávné celky (podpora až 80 %, dofinancování z veřejných nebo neveřejných zdrojů)
Stručně řečeno, podpořené projekty mají probouzet pozitivní změny v činnostech jednotlivců a institucí, které ve svém důsledku vedou ku prospěchu člověka a společnosti. Pro představu v loňské první veřejné soutěži programu ÉTA byly z oblasti KKO podpořeny například tyto projekty: aplikace pro sběr, analýzu, inovativní vizualizaci a interpretaci rozsáhlých dat v umělecké praxi; výzkum dopadu legislativy pro jednotný digitální trh na český audiovizuální průmysl; design prototypu chytrého sedacího nábytku pro muzejní expozici nebo vývoj softwaru pro určení celoživotní hodnoty zákazníka v prostředí kulturních institucí z oblasti klasické hudby.
Žádné teorie, ale praktické využití především
Podstatnou součástí návrhu projektu je takzvaný aplikační garant, což je subjekt, který výstup výzkumu využije ve své praxi, a tím naplní cíle projektu. Mohou to být galerie, školy, muzea, divadla, ministerstva, úřady, radnice, firmy, média, různé neziskovky a mnoho dalších. Dopředu vyjednané a v projektu realizované partnerství garantuje, že se koncový produkt dostane do světa. Může se jednat buď o interního garanta, to znamená, že uchazeč je zároveň svým vlastním garantem a uchazečem o podporu, anebo se naopak jedná o partnera externího. Externí aplikační garant podporu programu nečerpá a nelze na něj uplatňovat náklady. V obou případech musí jít o subjekt se sídlem v ČR.
Základními vstupními předpoklady k tomu, aby projekt v soutěži obstál a získal finanční podporu, jsou:
1/ aplikovatelnost – výstup výzkumu musí mít praktické uplatnění. Jedná se o inovace produktů, postupů nebo služeb, které mají pozitivní dopad na člověka, společnost, ekonomiku a kulturu obecně. Jejich uplatnění se musí skrze aplikačního garanta vztahovat k území České republiky, ale jejich využitelnost či dopad může být mezinárodní. Navrhovatel se pokusí načrtnout způsob, jak společně hodlají výstupy do praxe doručit.
2/ společenskovědnost – jádro projektu by mělo být tvořeno společenskými vědami, humanitními vědami nebo uměním do té míry, že pokud by se tyto přístupy odstranily, byl by projekt nerealizovatelný.
Různá metodika výzkumů
Návrhy výzkumných projektů by se měly mezioborově prolínat. Ať už jde o propojování technických a netechnických oborů nebo o mezioborovou spolupráci například umění a sociálních věd, zapojení firem, neziskové a kulturní sféry apod. Meze se rovněž nekladou výzkumné metodice. Lze použít klasické výzkumné metodiky jednotlivých oborů stejně jako experimentální a nové přístupy, jako je třeba design thinking, participace a další. Anebo umělecký výzkum, který má oproti ostatním svá specifika a v Evropě je nově se rozvíjejícím odvětvím s patřičnou podporou. „Odlišnost uměleckého výzkumu od hlavního výzkumného diskurzu tkví zejména v tom, že uznává umělecké metody a subjektivitu jako relevantní a rovnocennou součást výzkumu a umělecké dílo jako jeho výstup,“ popisuje Marcel Kraus.
V každém případě musí návrh projektu splňovat následující principy výzkumu a vývoje:
1/ novost – nabízet inovativní řešení, které je ve svém kontextu a prostoru nové anebo stávající řešení posouvá dopředu
2/ kreativita – jedná se o neotřelý přístup s výrazným tvůrčím procesem
3/ nejistota – zvažování možností nedosažení výstupu nebo cíle a návrh preventivního opatření
4/ systematičnost – jasný plán projektového vedení, zajištění spolufinancování a celkové správy financí
5/ reprodukovatelnost – zaznamenání a dokumentace nových poznatků a jejich uchování pro další účely
Výstupy
Jak vyplývá z výše uvedeného, výstupy mohou být uplatnitelné na trhu nebo mimo trh. Alfou a omegou je pochopit, že výstup má být nástrojem, který probouzí pozitivní změny díky tomu, že je využíván. Těmito „nástroji“ mohou být aplikace pro mobilní telefony, divadelní hra pro děti se specifickými potřebami, vzdělávací materiály, odborné články, patenty, workshopy, výstavy nebo cokoli z produkce kulturně-kreativních odvětví. V rámci projektu by druh výstupů měl být
právě takový, aby naplnil záměr projektu; nemělo by jich být ani více (abychom neplýtvali veřejnými penězi), ani méně (abychom nesnižovali možný dopad výzkumu). Podmínkou je, že výstupy musejí být koncovým produktem činností výzkumu a vývoje. Každý takový výstup lze pak zařadit do existujících rejstříků RIV nebo RUV.
Hodnocení
Hodnocení projektů trvá zhruba do podzimu a návrhy procházejí několikastupňovým hodnoticím procesem. Maximální výše podpory je stanovena na hranici 3 milionů Eur, průměrná očekávaná podpora na jeden projekt je kolem 5 milionů Kč. Finanční prostředky určené pro první veřejnou soutěž umožnily podpořit všechny doporučené projekty. Ačkoli byla z hlediska přihlášených projektů úspěšnost první veřejné soutěže nadprůměrná, počet neúspěšných návrhů projektů byl enormní. Mnoho z nich nebylo podpořeno kvůli tomu, že neobsahovaly přístupy společenských a humanitních věd nebo umění, projekty neprokazovaly patřičnou novost, nesplňovaly principy výzkumu a vývoje, množství výstupů bylo předimenzováno nebo nebylo jasné proč, komu a jak by měly výstupy sloužit.
Aby se letos zamezilo velkému počtu zamítnutých žádostí, uspořádala TA ČR v několika českých městech semináře. Ty měly objasnit potřebné náležitosti k podání žádosti a podnítit zástupce humanitních, společenských a uměleckých oborů k účasti v další veřejné soutěži. Diskuse na seminářích sloužila jako vzájemná zpětná vazba mezi manažery Programu ÉTA a uchazeči o podporu. Z publika zaznívaly žádosti o uspořádání matchmakingového setkání. TA ČR proto přichází s novým konceptem pro komunikaci s názvem #TACRship ÉTA (ship = Spolupráce, Hledání, Inspirace, Podpora), který má za cíl podpořit vznik otevřené komunity zájemců o účast v programech TA ČR.
Musí to dávat smysl
Závěr pražského semináře Marcel Kraus lakonicky okomentoval slovy, že projekty musejí zkrátka dávat smysl. A to na mnoha úrovních. Důležité jsou jasná vize, dobře zvolené nástroje pozitivní změny a znalost cílové skupiny či místa. Aby projekt v Programu ÉTA uspěl, chce to částečně změnit nejen zavedené myšlení, ale začít jinak i jednat. Mnohdy totiž nestačí jen léčení toho, co nefunguje, ale jde také o vytváření nových hodnot, které přispějí k pozitivní změně naší společnosti.
Vloženo:
Odkazy: https://www.tacr.cz/index.php/cz/programy/program-eta/druha-verejna-soutez-eta.html
https://www.tacr.cz/index.php/cz/programy/program-eta.html
https://www.tacr.cz/dokums_raw/novinky/180514_ETA_matchmaking.pdf
Text: Kateřina Přidalová
Obrázky: prezentace TA ČR
2 % na umění do veřejného prostoru
O jednom procentu na umění do veřejného prostoru jsem již psali. Praha chce ale dávat procenta dvě. Co ji k tomu vede a jak to bude fungovat v praxi? Nová koncepce umění ve veřejném prostoru hlavního města vzešla ze spolupráce Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), Galerie hlavního města Prahy (GHMP) a Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP).
Tancem na násobilku
Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA vzniklo v roce 1999 s cílem podpořit rozvoj současného tance a souvisejících uměleckých oborů v České republice. Hlavním záměrem organizace je pomáhat současnému tanci zapojit se do mezinárodního kontextu a otevírat mezioborovou spolupráci a diskusi mezi laiky i profesionály. S ředitelkou Marií Kinsky jsme si povídaly o vzdělávacích aktivitách zaměřených na děti.
