Knihy a tisk

- Mapování kulturních a kreativních průmyslů, 2016 -

„ČR se ve vydávání knih v přepočtu na počet obyvatel řadí do první světové desítky.“

„Koncentrace knižních megastorů a velkých knihkupectví v centru Prahy je dnes v Evropě srovnatelná pouze s Londýnem.“

„I přes snížení sazby DPH na 10 % (v roce 2015) mají vyšší DPH na knihy jen země jako Albánie, Ukrajina, Bulharsko nebo Chile.“

„Jen malé procento autorů se dokáže svou činností uživit. Také čeští překladatelé vycházejí v celoevropském srovnání jako jedni z nejhůře placených ve svém oboru.“

„Podpora vydávání dětských knih činí zhruba 800 tisíc Kč ročně, což je v průměru 33 Kč na jeden výtisk dotované knihy. To je méně než stát za tutéž knihu vybere v případě jejího prodeje na DPH.“

Silná tradice knih a čtenářství v ČR – český čtenář čte relativně hodně.
Prosazení a zavedení snížené sazby DPH na knihy na 10 %
(od 1. 1. 2015).
Existence velkého množství nakladatelských subjektů, nabízejících širokou škálu autorů, žánrů, typů publikací atd.
Poměrně široká nabídka českých knih.
Kvalitní a zapálení redaktoři a editoři v nakladatelstvích.
Přetrvávající prestiž knihy jako artefaktu a s tím související péče o ni na straně nakladatele i čtenářů.
Existence systému dotačních programů pro podporu literatury.
Relativní finanční stabilita distribučních společností – již nedochází k velkým a nedobytným dluhům vůči nakladatelům.
Literatura pro děti a mládež je rostoucí segment trhu – díky medializaci tématu dětského čtenářství a čtenářské gramotnosti si rodiče začínají uvědomovat nutnost vést děti ke čtení.
Rozvoj trhu s audioknihami a e-knihami.
Tradice a existence vysokého počtu knižních antikvariátů.
Tradice a poměrně velké množství literárních kaváren.
Vznik obsahově i formou nových přínosných projektů zaměřených na zvyšování čtenářství a propagaci literatury (festivaly Tabook a Knihex, projekty Veršomat, Poeziomat, Recykliteratura, Měsíc autorského čtení, Noc literatury, Akademie Literárních novin ad.).
Existence značného počtu literárních soutěží.
Poměrně dobrá úroveň literární kritiky, veřejná podpora literárních časopisů.
Hustá síť veřejných a specializovaných (odborných) knihoven.
Tradice domácích knihoven a jejich doplňování.
Systém oborového vzdělávání knihovnických pracovníků.
Fungující benchmarking knihoven.
Programy na digitalizaci knih na státní i regionální úrovni.

Relativně vysoká cena knih, v poměru k průměrné mzdě kontinuálně stoupá.
Neustále klesající počet prodaných výtisků jednoho titulu, a naopak růst množství prodaných výtisků globálních bestsellerů, čímž se odčerpávají finanční možnosti trhu.
Další tlak na cenu kvůli nižším nákladům knih, cena je kompenzována nízkou a stagnující odměnou pro překladatele, autory a další nakladatelské pracovníky.
Chybějící odpovídající legislativa u e-knih (zásadní otázkou zůstává, zda e-knihu považovat za službu, či za zboží), upravující např. půjčování e-knih v knihovnách, povinnost povinného výtisku atd.
Nedostatečný objem financí a pro dotační programy zaměřené na dlouhodobou podporu tvorby a překladatelské činnosti.
Nekoncepční přístup Ministerstva kultury k propagaci a prezentaci české literatury směrem do zahraničí, neexistence literárního centra, zaměřeného na propagaci české literatury do zahraničí, která jsou tam běžná. (pozn.: České literární centrum založeno v r. 2017)
Slabá pozice Svazu českých knihkupců a nakladatelů a dalších profesních organizací v rámci oboru i v širším společenském kontextu.
Omezené možnosti spisovatele věnovat se literatuře profesionálně.
Nízká míra kompenzace autorům za absenční půjčování knih prostřednictvím knihoven.
Neexistence podpory vzniku literatury pro děti a mládež ze strany MŠMT, které nemá např. ani vytvořený program pro nákupy knih do školních knihoven.
Ohrožená pozice kamenných knihkupectví.
Nedostatečné množství finančních prostředků pro veřejné knihovny, na nákup knih, digitalizaci apod.
Nedostatečný prostor věnovaný české tvorbě a produkci v médiích, především veřejnoprávních.
Nedostupnost (špatná distribuce) univerzitní produkce (v podstatě pouze na konferencích, v univerzitních knihovnách atp.).
Charakter komisního prodeje, kdy největší riziko leží na nakladateli, a velký počet distributorů, který nevede ke snižování rabatu, ale k administrativní zátěži, protože musí knihkupec jednat s mnoha subjekty, z nichž každý pokrývá jen část produkce.
Slabý marketing a PR knihoven.

Jak můžete knihám a tisku pomoci? Co konkrétně jim prospěje?

1/

Vznik Českého literárního centra

Oproti jiným státům Evropy chybí v České republice literární centrum. Nutnost jeho založení pramení z potřeby efektivně sjednotit a prohloubit prezentaci a propagaci současné české literatury směrem do zahraničí. Ktitika odborné veřejnosti v poslední době poukazuje především na celkovou nekoncepčnost mající za následek čím dál zřetelnější zaostávání ČR za zeměmi regionu (viz např. polský systém v podobě Institutu knihy), nízkou efektivitu a mrhání finančními prostředky. Nekoncepčnost systému spočívá v rozdělení aktivit mezi několik institucí, kdy každý ze subjektů svým dílem přispívá k propagaci české literatury, nicméně chybí jasně stanovené priority a např. propagační materiály vycházející z těchto institucí se často dublují, nemají jednotný vizuální styl, záměr nebo dramaturgii. Literární centrum představuje místo pro propagaci a kultivaci literatury, čtení, dialogu a svobody slova obecně. Je to místo, kde literatura vzniká a zároveň se stává součástí domácího i zahraničního veřejného prostoru. Roli v propagaci české literatury v zahraničí může doplnit i role středobodu domácího literárního života, kdy aktivity centra poskytují služby čtenářům, autorům, překladatelům, zahraničním bohemistům a dalším pracovníkům pohybujícím se v oblasti literatury.

Pozn: České literární centrum vzniklo k 1. lednu 2017, http://www.czechlit.cz/cz/ceske-literarni-centrum/.

2/

Kompletní veřejná bibliografická databáze dostupných českých knih

Vytvoření bibliografické databáze typu Books in Print, napojené na mezinárodní projekt Arrow (Accessible Registries of RightsInformation and Orphan Works towards Europeana, www.arrow-net.eu), umožní orientaci koncových zákazníků v aktuální nabídce, nabídne knihovnickým systémům potřebná metadata, umožní získávat informace o osiřelých dílech a usnadní tak digitalizaci. Cílovými skupinami projektu jsou široká veřejnost, knihkupci, nakladatelé a knihovny.

Taková databáze umožní čtenářům najít na internetu konkrétní titul i s konkrétním umístěním u knihkupce, který ho má v nabídce, knihovny pak budou moci zjistit, je-li daný titul ještě pod ochranou autorských práv, lze-li ho digitalizovat atp.

3/

Katalog Nejlepší knihy dětem

Vytváření každoročního katalogu nejlepších a nejvhodnějších knih pro děti umožňujícího orientaci v původní české produkci pro rodiče, školy, knihkupce a knihovny. Webové stránky každoročně uveřejní odbornou komisí vybrané tituly, zároveň vznikne tištěná verze katalogu, který bude distrubuován do škol, knihoven i knihkupectví.

4/

Autoři do knihkupectví

Zajišťování besed a autogramiád v českých knihkupectvích a v jejich rámci umožnění účasti a odměňování autorů. Díky tomu posílení role knihkupectví jako kulturních míst a posílení prestiže současných českých autorů.

Celá studie Knihy a tisk

Další články

Reklama

Reklama staví na kreativitě a úzce spolupracuje s kreativními obory, jako jsou grafický design, interaktivní média a audiovizuální výroba.

Film

Filmový průmysly představuje jeden z mladších kreativních průmyslů, jehož současný význam souvisí s rostoucím vlivem obrazové kultury ve všech oblastech našeho života.(…) film je zároveň uměním i masovou kulturou, vyznačuje se vysokou atraktivitou a silným potenciálem pro ovlivňování i lobbing.

Scénická umění

Scénická umění mají značné výhody – jsou ekonomicky flexibilní, bez investic nemizí, jsou vesměs ekologická, nedevastují přírodní zdroje, nejsou na nich závislá. Umělecké krize nijak neohrožují společnost.

Digitální obsah

Digitální obsah (software) a odvětví na něm založené mají schopnost vytvářet pracovní příležitosti, podporují digitální gramotnost a rozvoj potřebných dovedností, neboť komerční, veřejné, sociální a zdravotní služby, vzdělávání a politický život se stále více přesouvají na internet.

#kreativní průmysl #výzkum #knihy a tisk

Knihy a tisk

- Mapování kulturních a kreativních průmyslů, 2016 -

„ČR se ve vydávání knih v přepočtu na počet obyvatel řadí do první světové desítky.“

„Koncentrace knižních megastorů a velkých knihkupectví v centru Prahy je dnes v Evropě srovnatelná pouze s Londýnem.“

„I přes snížení sazby DPH na 10 % (v roce 2015) mají vyšší DPH na knihy jen země jako Albánie, Ukrajina, Bulharsko nebo Chile.“

„Jen malé procento autorů se dokáže svou činností uživit. Také čeští překladatelé vycházejí v celoevropském srovnání jako jedni z nejhůře placených ve svém oboru.“

„Podpora vydávání dětských knih činí zhruba 800 tisíc Kč ročně, což je v průměru 33 Kč na jeden výtisk dotované knihy. To je méně než stát za tutéž knihu vybere v případě jejího prodeje na DPH.“

Silná tradice knih a čtenářství v ČR – český čtenář čte relativně hodně.

Prosazení a zavedení snížené sazby DPH na knihy na 10 % (od 1. 1. 2015).

Existence velkého množství nakladatelských subjektů, nabízejících širokou škálu autorů, žánrů, typů publikací atd.

Poměrně široká nabídka českých knih.

Kvalitní a zapálení redaktoři a editoři v nakladatelstvích.

Přetrvávající prestiž knihy jako artefaktu a s tím související péče o ni na straně nakladatele i čtenářů.

Existence systému dotačních programů pro podporu literatury.

Relativní finanční stabilita distribučních společností – již nedochází k velkým a nedobytným dluhům vůči nakladatelům.

Literatura pro děti a mládež je rostoucí segment trhu – díky medializaci tématu dětského čtenářství a čtenářské gramotnosti si rodiče začínají uvědomovat nutnost vést děti ke čtení.

Rozvoj trhu s audioknihami a e-knihami.

Tradice a existence vysokého počtu knižních antikvariátů.

Tradice a poměrně velké množství literárních kaváren.

Vznik obsahově i formou nových přínosných projektů zaměřených na zvyšování čtenářství a propagaci literatury (festivaly Tabook a Knihex, projekty Veršomat, Poeziomat, Recykliteratura, Měsíc autorského čtení, Noc literatury, Akademie Literárních novin ad.).

Existence značného počtu literárních soutěží.

Poměrně dobrá úroveň literární kritiky, veřejná podpora literárních časopisů.

Hustá síť veřejných a specializovaných (odborných) knihoven.

Tradice domácích knihoven a jejich doplňování.

Systém oborového vzdělávání knihovnických pracovníků.

Fungující benchmarking knihoven.

Programy na digitalizaci knih na státní i regionální úrovni.

Relativně vysoká cena knih, v poměru k průměrné mzdě kontinuálně stoupá.

Neustále klesající počet prodaných výtisků jednoho titulu, a naopak růst množství prodaných výtisků globálních bestsellerů, čímž se odčerpávají finanční možnosti trhu.

Další tlak na cenu kvůli nižším nákladům knih, cena je kompenzována nízkou a stagnující odměnou pro překladatele, autory a další nakladatelské pracovníky.

Chybějící odpovídající legislativa u e-knih (zásadní otázkou zůstává, zda e-knihu považovat za službu, či za zboží), upravující např. půjčování e-knih v knihovnách, povinnost povinného výtisku atd.

Nedostatečný objem financí a pro dotační programy zaměřené na dlouhodobou podporu tvorby a překladatelské činnosti.

Nekoncepční přístup Ministerstva kultury k propagaci a prezentaci české literatury směrem do zahraničí, neexistence literárního centra, zaměřeného na propagaci české literatury do zahraničí, která jsou tam běžná. (pozn.: České literární centrum založeno v r. 2017)

Slabá pozice Svazu českých knihkupců a nakladatelů a dalších profesních organizací v rámci oboru i v širším společenském kontextu.

Omezené možnosti spisovatele věnovat se literatuře profesionálně.

Nízká míra kompenzace autorům za absenční půjčování knih prostřednictvím knihoven.

Neexistence podpory vzniku literatury pro děti a mládež ze strany MŠMT, které nemá např. ani vytvořený program pro nákupy knih do školních knihoven.

Ohrožená pozice kamenných knihkupectví.

Nedostatečné množství finančních prostředků pro veřejné knihovny, na nákup knih, digitalizaci apod.

Nedostatečný prostor věnovaný české tvorbě a produkci v médiích, především veřejnoprávních.

Nedostupnost (špatná distribuce) univerzitní produkce (v podstatě pouze na konferencích, v univerzitních knihovnách atp.).

Charakter komisního prodeje, kdy největší riziko leží na nakladateli, a velký počet distributorů, který nevede ke snižování rabatu, ale k administrativní zátěži, protože musí knihkupec jednat s mnoha subjekty, z nichž každý pokrývá jen část produkce.

Slabý marketing a PR knihoven.